Popis
Piazza dei Cavalieri je po Náměstí zázraků nejslavnější náměstí v Pise. Bylo centrem středověké občanské moci, pak sídlem rytířů svatého Štěpána; dnes je tu hlavní budova Scuola Normale Superiore. Průčelí upravená Vasarim, paláce z cihel a mramoru a všude studenti.
Palazzo della Carovana má průčelí ozdobené sgrafity a výklenky s bustami toskánských velkovévodů.
Vedle je Santo Stefano dei Cavalieri, kostel řádu, s průčelím podle návrhu dona Giovanniho de' Medici, nemanželského syna Cosima I. Uvnitř uchovává prapory a standarty ukořistěné na islámských lodích, mezi nimi i z vlajkové lodi, kterou dobyli u Lepanta roku 1571.
Palazzo dell'Orologio pohltil věž Muda neboli Věž hladu, kde roku 1289 zemřel hrabě Ugolino. Podle legendy nejprve snědl děti a vnuky; Dante z toho udělal jeden z nejslavnějších zpěvů Pekla. Uprostřed náměstí stojí socha Cosima I. od Pietra Francavilly z roku 1596.
Ve středověku to bylo náměstí Sedmi cest, podle ulic, které sem ústily paprskovitě, a od zhruba roku 1140 srdce obce; už za Langobardů tu sídlil gastald, královský úředník. Pracovali tu kováři a roku 1406 tu vyslanec Florencie vyhlásil konec pisské nezávislosti.
Po roce 1254, kdy převzal moc Lid, tu vznikl palác Lidu a Starších, dnešní Carovana. Kapitán Lidu bydlel v nedalekém Palazzo dell'Orologio, dříve rodu Gualandi.
V roce 1558 si Cosimo I. vybral náměstí za sídlo rytířů svatého Štěpána, řádu, který sám založil, a povolal Giorgia Vasariho. Středověké budovy, podle něj vzniklé „ve zmatku a nepořádku“, byly spojeny a elegantně obloženy.
Aby uvolnil místo kostelu, Vasari zbořil starý kostel San Sebastiano alle Fabbriche Maggiori, zmiňovaný už od roku 1074. Palác Převorů dokončil roku 1603 Pietro Francavilla, tentýž, který vytvořil sochu, a kostel byl v sedmnáctém století vyzdoben obrazy velkých florentských mistrů.
Rytíři už tu nejsou, ale jejich paláce jsou plné studentů. Mezi lety 1912 a 1952 tudy dokonce projížděla tramvaj.
Nenechte si ujít
• Palazzo della Carovana.
• Santo Stefano dei Cavalieri.
• Palazzo dell'Orologio.
• Sochu Cosima I.
Víte, že…?
• Myslelo se, že tu bylo římské fórum, ale vykopávky po něm nenašly stopu.
• Ze sedmi cest ze starého názvu sem dnes ústí pět.
Palazzo della Carovana má průčelí ozdobené sgrafity a výklenky s bustami toskánských velkovévodů.
Vedle je Santo Stefano dei Cavalieri, kostel řádu, s průčelím podle návrhu dona Giovanniho de' Medici, nemanželského syna Cosima I. Uvnitř uchovává prapory a standarty ukořistěné na islámských lodích, mezi nimi i z vlajkové lodi, kterou dobyli u Lepanta roku 1571.
Palazzo dell'Orologio pohltil věž Muda neboli Věž hladu, kde roku 1289 zemřel hrabě Ugolino. Podle legendy nejprve snědl děti a vnuky; Dante z toho udělal jeden z nejslavnějších zpěvů Pekla. Uprostřed náměstí stojí socha Cosima I. od Pietra Francavilly z roku 1596.
Ve středověku to bylo náměstí Sedmi cest, podle ulic, které sem ústily paprskovitě, a od zhruba roku 1140 srdce obce; už za Langobardů tu sídlil gastald, královský úředník. Pracovali tu kováři a roku 1406 tu vyslanec Florencie vyhlásil konec pisské nezávislosti.
Po roce 1254, kdy převzal moc Lid, tu vznikl palác Lidu a Starších, dnešní Carovana. Kapitán Lidu bydlel v nedalekém Palazzo dell'Orologio, dříve rodu Gualandi.
V roce 1558 si Cosimo I. vybral náměstí za sídlo rytířů svatého Štěpána, řádu, který sám založil, a povolal Giorgia Vasariho. Středověké budovy, podle něj vzniklé „ve zmatku a nepořádku“, byly spojeny a elegantně obloženy.
Aby uvolnil místo kostelu, Vasari zbořil starý kostel San Sebastiano alle Fabbriche Maggiori, zmiňovaný už od roku 1074. Palác Převorů dokončil roku 1603 Pietro Francavilla, tentýž, který vytvořil sochu, a kostel byl v sedmnáctém století vyzdoben obrazy velkých florentských mistrů.
Rytíři už tu nejsou, ale jejich paláce jsou plné studentů. Mezi lety 1912 a 1952 tudy dokonce projížděla tramvaj.
Nenechte si ujít
• Palazzo della Carovana.
• Santo Stefano dei Cavalieri.
• Palazzo dell'Orologio.
• Sochu Cosima I.
Víte, že…?
• Myslelo se, že tu bylo římské fórum, ale vykopávky po něm nenašly stopu.
• Ze sedmi cest ze starého názvu sem dnes ústí pět.